Chronická žilní nedostatečnost
Termín žilní nedostatečnost označuje neschopnost žilně-svalové pumpy dolních končetin dostatečně odčerpat krev k srdci. Důsledkem je zvýšení tlaku a městnání v žilním systému dolních končetin. Příčinou je reflux, obstrukce či kombinace.
Chronická žilní insuficience (CHŽI) je civilizační onemocnění postihující žilní systém dolních končetin, které má pro svou vysokou prevalenci, značné prostředky vynakládané na jeho diagnostiku a léčbu, pro negativní vliv na kvalitu života postižených a pro častou pracovní neschopnost s ním spojenou závažný socioekonomický dopad na průmyslové země. Příznaky CHŽI trpí více než 50 % západní populace. Nejčastějším klinickým projevem CHŽI jsou varixy. Ve Velké Británii je ročně vynaloženo 400–600 milionů liber na léčbu žilního vředu. V Německu, Francii a Velké Británii jsou přímé a nepřímé roční náklady na diagnostiku a léčbu CHŽI velmi vysoké. V každé z těchto zemí se pohybují kolem 1 miliardy amerických dolarů.
Epidemiologie
Výskyt CHŽI v populaci zřejmě souvisí se stylem života moderní společnosti a u obou pohlaví narůstá téměř lineárně s věkem. Klinické projevy chronické žilní insuficience nacházíme jenom zřídka u dětí a adolescentů, i když u dětí s pozitivní rodinnou anamnézou se varixy často objevují již v pubertě (4, 16). S přibývajícími lety se však situace rychle zhoršuje. V dospělosti trpí CHŽI 7–35 % mužů a 20–60 % žen ve věku 35–40 let a 15–55 % mužů a 40–78 % žen ve věku nad 60 let.
Příčiny
Přestože je v průmyslových zemích CHŽI dolních končetin jedno z nejčastějších chronických onemocnění, jeho etiologie zůstává stále když ne přímo neznámá, tak alespoň ne zcela jednoznačně objasněná. Příčina vzniku CHŽI je zřejmě multifaktoriální a představuje kombinaci vnitřních (genetická predispozice) a zevních vlivů.
- dědičnost
- věk
- ženské pohlaví
- těhotentsví
- obezita
- sedavé zaměstnání
- práce ve stoje
- zácpa
Diagnostika
Místo refluxu v žilním systému, lze jednoznačně určit pomocí duplexní ultrasonografie, řada funkčních testů,škrtidel,cviků se dnes nepoužívají.
Poruchy žilního systému typu obstrukce, refluxu či stavu žilně-svalové pumpy jsou měřeny a hodnoceny pomocí přístrojů:
- Duplexní ultrazvuk – metoda první volby
- Pletysmografie – funkční metoda, informuje nás pouze o funkci žilně – svalové pumpě.
- CT flebografie – hlavně k diagnostice dolní duté žíly a pánevních žil
- MR flebografie – hlavně k diagnostice dolní duté žíly a pánevních žil
- DSA flebografie – nutná před plánovanou žilní intervencí v hlubokém žilním systému
Duplexní ultrasonografie
Zlatým standartem a metodou prví volby při stanovení diagnózy žilního onemocnění je duplexní UZ. Je nutná !!!!!
- před každou operací pro chronické žilní onemocnění
- vždy, k posouzení rozsahu povrchní žilní trombózy
- je první metodou volby při podezření na hlubokou žilní trombózu
- vždy, pokud jsou bércové vředy
- vždy, před skleroterapií
- umožňuje dokonale zhodnotit morfologii a hemodynamiku žilního systému.
Rozlišení žilní nedostatečnosti
Rozlišujeme :
- primární žilní nedostatečnost (PVI) – což je degenerativní proces žilní stěny a chlopní, začíná jako reflux v povrchním systému.
- sekundární žilní nedostatečnost (SVI) – jedná se o získanou zánětlivou chorobu, která začíná jako obstrukční proces, ten se pak vyvíjí v kombinaci refluxu a obstrukce v rámci hlubokého systému.
Projevy
Prvotními projevy žilní nedostatečnosti jsou subjektivní příznaky, mezi které patří především pocit těžkých a unavených nohou, v noci se mohou přidat i noční křeče(odtud název křečové žíly), obtíže se zhoršují během dne a maxima dosahují navečer a v závislosti na ročním období, hlavně v letních měsících. Tyto obtíže lze zmírnit uvedením nohou do zvýšené polohy, naopak stání nebo sezení tyto příznaky zhoršují.
U žen dochází ke zhoršení obtíží v období menstruace.
Postupně pacient pozoruje zvýšení modré kresby žil dolních končetin s následným uzlovitým ztluštěním, flebodynie (bolesti křečových žil) zmírní komprese či lokální gely, masti či celková venotonika.
V dalších stádiích přicházejí otoky, pigmentové změny(hromadění barviva z rozpadlých červených krvinek v podkoží), ekzémy.
Poslední stadium žilní nedostatečnosti je bércový vřed.
V rozšířených žilách dochází ke zpomalení krevního průtoku, což je dispozice ke vzniku krevních sraženin, tyto sraženiny se zvětšují až žílu ucpou, což je již komplikace křečových žil.
Klinické známky žilní nedostatečnosti
Subjektivní:
- pocit těžkých nohou
- bolest varixů
- vnitřní napětí nohou
- potíže stupňující se navečer
- noční křeče
- svědění kůže
Objektivní:
- varixy
- otok
- hyperpigmentace kůže
- lipodermatoskleróza
- vyhojený vřed
- aktivní bércový vřed
Klinická stádia žilní nedostatečnost
Klasifikujeme podle CAEP klasifikace
| Klinika(C) | |
| · C0 | žádné viditelné žilní onemocnění |
| · C1 | metličky či retikulární žíly |
| · C2 | kmenové varixy |
| · C3 | otok |
| · C4 | pigmentace, ekzém, dermatoliposkleróza |
| · C5 | zhojený bercový vřed |
| · C6 | aktivní bércový vřed |
| Etiologie(E) | |
| · Ec | vrozené |
| · Ep | primární |
| · Es | sekundární |
| Anatomie(A) | |
| · As | povrchní žíly |
| · Ad | hluboké žíly |
| · Ap | perorátory |
| Patofyziologie(P) | |
| · Pr | reflux |
| · Po | obstrukce |
Ovlivnění příznaků žilní nedostatečnosti
Dají se ovlivnit pocity težkých a unavených nohou. Částečně lze zmírnit obtíže léky (venotonika) a preparáty ovlivňující reologické vlastnosti krve (zlepšení průniku krve tkáněmi).
Velmi dobrým prostředkem ke zmírnění obtíží tíhy nohou je relaxační běh, jízda na kole, speciální gymnastika – tyto prostředky zapojují žilně-svalovou pumpu a zlepšuje se odčerpávání krve směrem k srdci.
Pacientům, kteří mají prokázanou žilní nedostatečnost, přináší úlevu nošení kompresních punčoch.
Důležitá je také životospráva a zdravá výživa.
Léčba
Léčba je stejná, jako u křečových žil.
Nabízejí se pouze dvě modality, konzervativní léčebné postupy na rozdíl od chirurgické léčby nevedou k odstranění postižených křečových žil, uplatní se pouze v symptomatické (příznakové) léčbě
- Konzervativní léčba – opírá se o hlavní dva přístupy – kompresivní a farmakologická léčba. – Čtěte více o konzervativní léčbě.
- Chirurgická léčba – má vysloveně léčebný efekt, díky rozvoji moderních endovenózních metod, je operační výkon šetrnější než klasické chirurgické přístupy. Čtete více o chirurgické léčbě.