Diagnostika onemocnění tepen

Diagnostika onemocnění tepen

Diagnostika se provádí u pacientů přicházejících pro typické symptomy nemoci (klaudikace nebo kožní defekty, event. gangrény), případně jde o screening nemoci u rizikových populací (diabetici, kuřáci, jiné formy aterosklerózy). Diagnostika probíhá jako anamnéza, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření, instrumentální vyšetření, zobrazovací metody a návrh léčby.

Anamnéza

Odběr anamnézy, nejsou zbytečně kladené otázky, dle staré lékařské poučky, je správně odebraná anamnéza poloviční cesta k diagnóze. Lze odhalit rizikové faktory atd…

Fyzikální vyšetření

  • zjištujeme barvu kůže, kvalitu kůže a jejích adnex a teplotu končetin, jizvách po

prodělaných defektech nebo revaskularizačních výkonech

  • základem vyšetření je detekce pulzací a šelestů:
  • měříme krevní tlak na obou horních končetinách (HK), přičemž rozdíl větší než

10 mm Hg budí podezření na stenózu v oblasti tepen zásobujících horní končetinu

  • palpujemea zejménaposloucháme karotické tepny
  • na břiše pátráme po pulzující rezistenci (aneuryzma břišní aorty – AAA)
  • šelesty vyšetřujeme v předpokládaném průběhu aorty, renálních a ilickýchtepen

Laboratorní vyšetření

  • glykémie na lačno v rámci screeningu přítomnosti diabetu
  • lipidogramna lačno za účelem posouzení event. míry dyslipidémie
  • krevní obraz
  • chemické vyšetření moči
  • vyšetření koagulačních faktorů (INR, aPTT), hladiny fibrinogenu, ev. hladin

dalších proteinů a koagulačních faktorů ke zjištění event. trombofilie

  • stanovení kreatininu a urey k posouzení renálních funkcí
  • CRP jako zánětlivý marker u osob s aterosklerózou a jejími komplikacemi

Instrumentální vyšetření ABI

Měření dopplerovským „tužkovým“ přístrojem, se stanovením kotníkového indexu ABI (anklebrachial index)

 Ischemický index (nebo kotníkový index, zkratka ABI: anklebrachial index) – je poměr systolického tlaku v oblasti kotníku (vyššího z měřených) a systolického tlaku na paži (nejčastěji měřeno na a. brachialis) a je nejjednodušší metodou ke stanovení definitivní diagnózy ICHDK, s možností posouzení tíže choroby a sledování jejího vývoje v čase.

Popis metody: Stanovení ABI indexu je jednoduché. Pacienta vyšetřujeme vleže po několikaminutovém zklidnění. Manžety k měření tlaku naložíme na horní a dolní končetiny a změříme hodnoty systolického tlaku. ABI index stanovujeme pro každou dolní končetinu zvlášť.

Nízký ABI index je nezávislý ukazatel rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. Čím nižší ABI index, tím vyšší riziko kardiovaskulární morbidity a mortality.

Hodnota ABIInterpretace
≥ 0,9Normální hodnota
≤ 0,9 ≥ 0,5Přítomnost významné stenózy(ICHDK)
< 0,5Kritická ischemie (uzávěr cévy)

Význam snížené hodnoty ABI:
• potvrzuje diagnózu ICHDK (i u asymptomatických nemocných)
• jde o klíčový údaj při diferenciální diagnostice bolestí v končetině
• stratifikuje nemocné s ICHDK (čím nižší ABI, tím horší prognóza končetiny i
pacienta)

Komu měřit ABI:

• všem pacientům s bolestí v končetině suspektní z ischemické etiologie
• pacientům s nehojícím se kožním defektem
• nemocným ve věku 50 – 69 let, pokud mají vyjádřený rizikový faktor vzniku
kardiovaskulárního onemocnění (zejména diabetes mellitus nebo nikotinismus)
• hypertonikům a diabetikům k odhalení časného aterosklerotického postižení (1x
ročně)

Jak se na vyšetření připravit a jak probíhá?

Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu, probíhá vleže a trvá asi 15 minut Vyšetření je nebolestivé, maximálně ucítíte mírný tlak od manžety a uslyšíte zvukové signály Dopper přístroje.

Co následuje po vyšetření?

Vyšetření Vás nijak neomezuje. Po jeho skončení můžete odejít a věnovat se libovolné činnosti (včetně řízení motorových vozidel). Na závěr vyšetření Vás budeme informovat o výsledcích a doporučíme případná další vyšetření a léčbu. Vše bude uvedeno také v písemné zprávě, kterou obdržíte.

Angiografie (CTA, MRA, DSA)

CT ANGIOGRAFIE (CTA)

CT angiografie je semiinvazivní metoda, vyžadující venózní aplikaci kontrastní látky. Výhodou CTA proti kontrastní angiografii je možnost trojrozměrného zobrazení, které umožňuje diagnostiku zejména excentrických stenóz. Kromě vlastního lumen disponuje CTA zobrazením i tkání v těsném okolí tepen. Výhodou je možnost užití této metody i u nemocných s kardiostimulátory.

MR ANGIOGRAFIE (MRA)

MR angiografie má výhodu, že nevyžaduje aplikaci klasické kontrastní látky a nevyužívá ionizační záření. Jde o alternativu kontrastní angiografie u nemocných s renální nedostatečností nebo alergií na kontrastní látky. Magnetická rezonance významnost stenóz spíše nadhodnocuje, problémem je i vyhodnocení tepen v místě kovů – svorek nebo například stentů. Přítomnost kardiostimulátoru, defibrilátoru a některých svorek mozkových aneuryzmat je kontraindikací provedení MRA.

KONTRASTNÍ ANGIOGRAFIE (DIGITÁLNÍ SUBTRAKČNÍ ANGIOGRAFIE – DSA)

Tato metoda zůstává nejčastěji prováděným vyšetřením k odhalení rozsahu a anatomické lokalizaci lézí. Jde dosud o základní zobrazovací metodu k určení další strategie léčby.

Návrh léčby

Lékař posoudí závažnost onemocnění, doporučí další event. vyšetření s návrhem konzervativní či chirurgické léčby.

Níže napište hledaný výraz: