EKG
Co je to EKG?
Elektrokardiogram (zkráceně EKG) je záznam časové změny elektrického potenciálu způsobeného srdeční aktivitou. Tento záznam je pořízen elektrokardiografem.
EKG je standardní neinvazivní metodou funkčního vyšetření elektrické aktivity myokardu. Na rozdíl od CNS vykazuje práce srdce daleko větší synchronicitu a periodicitu. Signál se šíří z myokardu poměrně snadno všemi směry do celého těla, aniž by byl výrazněji zeslabován. EKG signál proto můžeme zaznamenat v poměrně velké amplitudě (jednotky až desítky mV) prakticky na libovolném místě tělesného povrchu.
Pomocí křivky zobrazuje elektrickou aktivitu srdce. EKG se nejčastěji využívá k diagnostice bolestí na hrudi, dušnosti, závratí a pocitů bušení srdce. Kromě toho může odhalit zvětšení jednotlivých srdečních oddílů.
K čemu je?
Záznam elektrické aktivity srdce ukáže:
- odchylky od pravidelného rytmu,
- poruchy tvorby nebo převodu vzruchu v srdečním svalu,
- nedostatečnou výživu jednotlivých částí srdce (ischemii),
- starší poškození srdečního svalu,
- lokalizaci postižení a jeho rozsah.
EKG jednoduchým a nebolestivým způsobem monitoruje činnost srdce a včas upozorní na všechny odchylky. Díky tomu se můžete začít včas léčit a snižujete riziko náhlé smrti při srdečním selhání.
Vznik a průběh EKG signálu
Impuls pro kontrakci myokardu vzniká v tzv. sinoatriálním (SA) uzlu v oblasti pravé předsíně, odkud se šíří dál. Pro účel našeho stručného výkladu je důležité si uvědomit, že tento primární signál je natolik slabý, že jej při běžném záznamu EKG prakticky nezaznamenáme. První vlna signálu, kterou můžeme na EKG záznamu vidět, je vlna P, která svědčí o depolarizaci předsíní, tedy o jejich počínající kontrakci. Samotnou repolarizaci předsíní na EKG nejsme schopni rozpoznat, neboť příslušný biosignál je zastíněn daleko vyšším signálem, pocházejícím od depolarizace komor; tento signál je charakterizován komplexem vln QRS. Následující vlna T svědčí o následné repolarizaci komor. (Nemůžeme se zabývat podrobně interpretací, fyziologií či patofyziologií EKG, proto se omezujeme na jeho základní popis.)
Jaký je princip?
Srdeční sval obsahuje zvláštní buňky, které vytváří podněty k jeho smršťování. Tyto buňky – převodní systém srdeční – vedou vzruchy do všech srdečních oddílů. Podrážděním dochází v jednotlivých buňkách ke změně elektrického napětí. Vznikají elektrické proudy, které se šíří všemi směry do okolí. Vaše tělo tyto proudy dobře vede, a proto je možné je registrovat i na jeho povrchu. Elektrody převádějí elektrickou aktivitu k přístroji, který ji zesílí a převede na křivku.
Jak to probíhá?
Při vyšetření leží pacient na lůžku na zádech s obnaženou horní polovinou těla a kotníky. Sestra připevní na určená místa snímací elektrody. Na zápěstí a kotníky dostane pacient tzv. končetinové elektrody. Každá z nich má svoji barvu (červenou, žlutou, zelenou a černou). Další elektrody jsou pomocí přísavek připevněny na hrudník. K zajištění lepší vodivosti je možné potřít pokožku vodou nebo speciálním gelem.
Po připevnění elektrod začíná vlastní měření. Je důležité, abyste zůstali v úplném klidu, nehýbali se a nemluvili. Z přístroje začne vyjíždět papír se záznamem vaší srdeční aktivity. Vyšetření je absolutně nebolestivé. Přístroj při něm pouze snímá vlastní elektrickou aktivitu srdce, aniž by přitom do vašeho organizmu vysílal jakoukoli energii. Obavy z bolestivých „elektrických šoků“ proto nejsou na místě.
Vyšetření trvá jen několik sekund. Po skončení záznamu vám sestra sejme elektrody a vy se můžete zase obléct.
Jak to bude probíhat?
Jak probíhá vyšetření EKG?
Při vyšetření leží pacient na lůžku na zádech s obnaženou horní polovinou těla a kotníky. Sestra připevní na určená místa snímací elektrody. Na zápěstí a kotníky dostane pacient tzv. končetinové elektrody. Každá z nich má svoji barvu (červenou, žlutou, zelenou a černou). Další elektrody jsou pomocí přísavek připevněny na hrudník. K zajištění lepší vodivosti je možné potřít pokožku vodou nebo speciálním gelem.
Po připevnění elektrod začíná vlastní měření. Je důležité, abyste zůstali v úplném klidu, nehýbali se a nemluvili. Z přístroje začne vyjíždět papír se záznamem vaší srdeční aktivity. Vyšetření je absolutně nebolestivé. Přístroj při něm pouze snímá vlastní elektrickou aktivitu srdce, aniž by přitom do vašeho organizmu vysílal jakoukoli energii. Obavy z bolestivých „elektrických šoků“ proto nejsou na místě.
Vyšetření trvá jen několik sekund. Po skončení záznamu vám sestra sejme elektrody a vy se můžete zase obléct.
Co EKG ukáže?
Výstup vyšetření má podobu EKG křivky. Zjištěnou elektrickou aktivitu z jednotlivých svodů zakreslí přístroj na záznamový papír. Křivky jsou označeny podle příslušných elektrod (I, II, III, aVR, aVL, aVF, V1, V2, V3, V4, V5, V6). Každá informuje o určité části srdce. Ze změn fyziologické křivky může lékař usuzovat na charakter i místo postižení. Nejdříve si všímá srdeční frekvence a pravidelnosti rytmu. Poté hodnotí výšku, tvar a umístění jednotlivých vln křivky. Poruchy rytmu se projeví nepravidelnými vlnami. Ischemie srdečního svalu nebo infarkt vyvolá změnu tvaru křivky. Svůj charakteristický obraz mají i další změny (přetížení srdce, zvětšení srdečních oddílů apod.).
Kde se vyšetřuje?
Vyšetření je široce dostupné. Elektrokardiografem jsou vybavena všechna zdravotní střediska i některé jednotlivé ordinace praktických lékařů. EKG je základní součástí každého interního vyšetření.
Jak se připravit?
Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. Informujte lékaře o všech lécích, které užíváte. Některé z nich mohou působit na srdce a ovlivnit výsledek vašeho vyšetření. EKG vyšetření vás nijak neomezuje. Po jeho skončení můžete obvykle odejít a věnovat se libovolné činnosti.